Louka plná dětí

Ve středu dne 21. září se předškoláci vydali na zábavné dopoledne pro mateřské školy do Vrchlabí
na program určený nejstarším dětem v MŠ – Louka plná dětí. Prvním zážitkem byla jízda linkovým autobusem z autobusového nádraží v Jilemnici směrem do Vrchlabí. Vystoupili jsme sice ve Vrchlabí na zastávce „U pivovaru“, ale pokračovali jsme pěšky do zámeckého parku. I když na dotaz spolucestujících starších občanů „kam, že to jedeme“? Spontánní odpověď dětí byla „do pivovaru“, tak se rodiče nebojte, do pivovaru naše cesta opravdu nesměřovala :-).

Cestu do zámeckého parku jsme krásně zvládli a naše první zastávka byla u zámeckého rybníka, kde jsme se občerstvili svačinkou ze školky a dobrůtkou z domova. Přišli nás pozdravit i kačenky
z rybníka, na které jsme nezapomněli a vzali jim také něco málo do zobáčku.

Dále jsme pokračovali na program, který pro děti z mateřských škol připravili pracovníci Krnapu
a probíhal v blízkosti KCEV – Krkonošského centra environmentálního vzdělávání, nazývaného „Krtek“.

Každá školka si samostatně prošla trasu, kde děti plnily celkem čtyři disciplíny zaměřené na vnímání přírody, šikovnost nebo fyzickou kondici. Hry byly rovněž určeny k uvolnění, zábavě a rozvíjení týmové spolupráce. Na prvním stanovišti jsme byli seznámeni s životem u rybníka a živočichy, kteří zde žijí. Úkol se nazýval „žabí vajíčka“ a spočíval v tvorbě ropuších šňůrek. Děti se libovolně rozdělily do družstev, běhaly pro barevně rozlišené korálky, podle barvy družstva, představující žabí vajíčka. Každý, kdo korálek přinesl, navlékl na šňůrku a vítězem mělo být družstvo, které má nejdelší ropuší šňůrku. Všechny děti se velmi snažily a byly šikovné, proto i výsledek byl velmi vyrovnaný.

Na dalším stanovišti jsme byli seznámeni se životem housenek, což děti velmi zajímalo a bylo vidět, že toto téma není dětem cizí a pohotově a správně se zapojovaly do odpovědí na dané otázky.

Druhý úkol se nazýval „putování housenky“, kdy musí housenka při své cestě za potravou překonat řadu překážek. Děti proběhly přírodní tunel, překonaly překážky, našly potravu, kterou donesly housence, která následně musela projít stejnou trasu, aniž by se rozpojila. To se nám docela dařilo, ale skoro u konce byla housenka zřejmě unavená a její zadní část nestíhala té přední, ale to vůbec nevadí, krásně jsme se přitom pobavily :-).

Na následujícím stanovišti jsme byli seznámeni se životem mravenců, jejich potravou a předávání signálů. Pohybová hra nás naučila, jak se mravenci dostávají k potravě pomocí předávání signálů tykadly. Každé dítě se naučilo nejen signál vyslat, ale i signál přijmout. Společnými silami jsme se jako mravenečci k potravě dostali.

Na posledním stanovišti jsme se seznámily se životem veverek, prohlédli jsme si obrázky veverek
a jejich mláďat. Při posledním úkolu se z nás staly veverky a snahou každé veverky bylo nepřijít
o svůj ocásek. Další pohybová hra, která nás velmi bavila a kterou jsme si moc užili.

Posledním zážitkem krásného dopoledne byla návštěva záchytné stanice pro handicapovaná zvířata, kde jsme byli seznámeni se životem zvířátek, která jsme zde viděli. Bylo nám vysvětleno, že se zvířátka ve volné přírodě mnohdy dostanou do problémů. Někdy vinou člověka, jindy bez jeho přičinění. Dověděli jsme se, jak máme postupovat, najdeme-li zvíře, které potřebuje naši pomoc. Vyslechli jsme si příběhy zvířátek, o které zde v záchytné stanici pečují.

Výlet se nám všem moc líbil a těšíme na další 🙂                                                                                                  Jana Klikorková