Leden u Soviček

Hola, hola leden volá. Volá: „Děti, děti, pojďte sem, za zimou se povezem!“ A že nás leden vzal do parádní zimy! Mrzlo, chumelilo, svítilo slunce…zkrátka pravý čas na zimní radovánky.

Ve třídě jsme si hráli NA zimu a venku jsme si hráli SE zimou. Je to paráda se pořádně obléci do zimního oblečení a vyjít ven na zahradu nebo na louku vedle školky do sněhových peřin. Ať tam nebo tam, tak vždycky jsme se klouzali z mezičky dolů, jen to svištělo. Koulovačkami jsme vyráběli koule alespoň na rok dopředu. A jeden den, když se z prašanu stal trochu mokrý sníh, jsme si na zahradě z koulí uváleli bunkr.

Paní učitelky na nic nečekaly (nečekaly na oblevu) a jeden den nás na zahradě čekalo překvapení ze země tučňáků. Různorodými úkoly jsme si mohli vyzkoušet život tučňáků – čekala nás tučňákova rozcvička, zahřívání vajíček, skluz po bříšku, rovnání tučňáků podle velikosti, lovení ryb a jiné zajímavosti.

A zatímco se všude psalo o chřipkové epidemii, my u Soviček jsme se těšili zdraví. Ťukaly jsme na všechny druhy dřev, aby nám to vydrželo, ale nepovedlo se. Bohužel na poslední týden hodně dětí onemocnělo, zj. z řad lyžařů, kterým to přišlo moc líto. Ale nedá se nic dělat, to je život. Lyžařský kurz na Kněžickém Vrchu se Snowschool se musel bez několika dětí obejít. A ty děti, které se zúčastnily, si to náramně užily. Měly radost z pohybu, z nově získané dovednosti, ale i z pokroku kamaráda.

Paní Zimo, prosíme tě, ještě neodcházej! Ještě únor, ať je bílý a pole nám tím sílí.