Září u Myšiček

Třída Myšiček na Krakonošově trojboji v Semilech.

Krakonošova trojboje se Myšičky účastní každoročně, bývá to první společná akce po letních prázdninách. V Semilech ji tradičně pořádá Podkrkonošská společnost přátel dětí zdravotně postižených a účastní se jí množství  Letos připadlo datum konání na 20. září a hurá – den se probudil rozzářený sluncem! Děti měly již od rána jasno, o co půjde, vždyť ve školce poctivě trénovaly více než týden tři závodní disciplíny: běh na kratší vzdálenost, hod papírovou krabicí a skok z místa. Kromě batohů s pořádnou svačinou si naši čtyři závodníci nesli k autobusu také krabici přiměřené velikosti, což se později ukázalo jako výborný nápad, protože krabice, které byly v Semilech u hodu k dispozici, sahaly našim pidilidem bezmála do půl pasu a dalo se za ně hezky schovat, ale už ne tak dobře s nimi házet ((-:

Přifrčel autobus, zaslaný našim borcům speciálně organizátory, a za volantem, jak jinak, Krakonoš! Děti nevěřily vlastní očím. Co by dup jsme se ocitli v Semilech, kde už na hřišti u ZŠ probíhaly přípravy stanovišť. Naši závodníci se chtěli rovnou vrhnout do sportovního zápolení, ale bylo zapotřebí se nejprve řádně přivítat v tělocvičně školy s Krakonošem, organizátory a sponzory.  Udržet požadovaný útvar bylo těžké … nedočkaví závodníci podupávali a vířili dokolečka jak koníci ve startovacím boxu ((-:  A pak už hurá na hřiště! Děti byly tak natěšené, že při první disciplíně běžely s větrem o závod! Časomíra nestačila mačkat stopky. Rovněž skoky a hody se dětem moc povedly. Každý by nejraději měl nekonečné množství pokusů, ale museli jsme dát šanci také soupeřům, kterým jsme společně a pořádně nahlas fandili. Zničehonic se na hřišti opět objevil Krakonoš v plné parádě, s kloboukem a pořádnou sukovicí, a tak se s ním děti rychle vyfotily, než zase bude mít plné ruce práce s řízením autobusu.

Než komisaři vyhodnotili výsledky, zůstalo nám ještě dost času zadovádět si na nedalekém dětském hřišťátku. Takový báječný mix klouzaček, prolézaček, houpaček a jiných radovánek, to, panečku, u nás v Jilemnici zatím ještě nemáme! A poté nastala hodina há čili vyhlášení výsledků a mohli jsme se společně s dětmi radovat – naši závodníci získali dvě medaile, hezké ceny a každé dítě dostalo za účast ještě drobný dáreček. Všichni už byli notně unavení, a tak jsme naskočili ke Krakonošovi do autobusu, sotva jsme si stačili drobátko zdřímnout a na to šup jsme byli zpátky v Jilemnici. Děti byly šťastné a my učitelky rovněž, protože s tak úžasnými a nadšenými dětmi jsme prožily krásný den, jedna báseň!