Září u Soviček

Sovičkové září

A je to tak. Odpočinek, zábava, výlety a dovolené jsou za námi a třída Soviček se otevřela dětem na další školní rok. Opět je vítá p.uč. Evička a p.uč.Káťa a místo dětí, které usedly do školních lavic, k nám zavítaly děti z Veverek – Barunka s Barunkou, Kristýnka, Zuzanka, Ellinka a Emilka. Počet nám doplnila Dituška z Ježečků, Tinka ze Zajíčků a Emička s Jiříkem z jiné školky.

Zahájení školního roku proběhlo takřka bez slziček, protože každý už ví, jak to v takové školce chodí. Děti přicházející z jiných tříd a školek ze sebe v průběhu září sklepaly počáteční nejistotu z jiné třídy i jiné paní učitelky. Vzájemně jsme se poznali, skamarádili a utvořili jsme si společná pravidla. Děti si mezi sebou ujasnily, kdo předškolák už je a kdo ještě ne. A ten kdo už je, má veledůležité úkoly – zkusit do Soviček chodit bez plyšáků (trénink na školu), při každém obědě použít příbor (nejen vidličku), sem tam dopomoci mladšímu kamarádovi (využít svých zkušeností a schopností) a zkoušet plnit úkoly, které mu zadá p.učitelka (potrénovat i to, co mi ještě úplně nejde). Také začali pracovat v sešitě „Od zápisu do lavice – grafomotorika“, kde si nejen procvičí ruku, ale naučí se i orientaci při hledání zadané stránky.

Ten, kdo ve školce po obědě odpočívá a neusne, se naučil různým činnostem, které jsou tiché, takové, co neruší naše spící kamarády.

V září jsme podnikli první výlet do Hrabačova: cesta tam byla rychlá – autobusová, zpět to bylo pomalejší – ťapací. Důležitá informace je, že nikdo nebyl fňukací, tak můžeme vymýšlet další výpravu za poznáním.

Během zářijových dopolední jsme nezaháleli – kreslilo se a malovalo, aby to v šatně hezké bylo, také se zpívalo, aby bylo veselo. Ke konci září  se bubnovalo na djembe s panem Petrem. Dlaně nás od bubnování boleli a dost jsme se u toho nasmáli. Bubnování, skotačení, občas i povolené křičení nás moc bavilo.

A co přinese říjen? To uvidíme. Snad nám počasí bude nadále přát, abychom si mohli venku stále pěkně hrát.